Wadephul varuje: Celní spor s USA může ohrozit Evropu!

Wadephul varuje: Celní spor s USA může ohrozit Evropu!

Uprostřed hrozícího celního sporu s USA federální ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) naléhavě varoval, že takové obchodní konflikty neprospívají nikomu. Na tiskové konferenci s indickým ministrem zahraničí Subrahmanyamem Jaishankarem Wadephul zdůraznil, že zavedení cel by poškodilo ekonomický rozvoj USA i EU. Reakce na oznámená opatření je nyní na Evropské komisi, která má plnou podporu Německa, aby si zajistila přístup na americký trh. Cílem je bránit evropský trh a ukázat přesvědčivost v diskusích s Washingtonem. Toto upřesnění přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil represivní cla až 50 procent na určité zboží z EU.

Trump to oznámil prostřednictvím svého online kanálu Truth Social, přičemž cla mají vstoupit v platnost 1. června 2025. Vyjádřil také obavy, že probíhající jednání s Evropou nepřinesou výsledky. Situace je napjatá, protože v pozadí je 25procentní celní regulace na dovoz oceli a hliníku do USA, která byla zavedena v březnu 2025. Toto opatření vedlo k rychlé reakci ze strany EU, která oznámila protiopatření. Ty mají vstoupit v platnost 1. dubna 2025 a uvalit cla až 50 procent na americké produkty, jako je bourbon whisky a arašídové máslo.

Důsledky pro evropskou ekonomiku

EU je připravena reagovat na americká cla a plánuje uvalit proticla na další dovozy, zejména zemědělských a průmyslových produktů, během dubna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že taková opatření mohou vést k růstu cen, problémům v dodavatelských řetězcích a možné ztrátě pracovních míst. Institut pro světovou ekonomiku (IfW) však odhaduje, že dopad cel na evropskou ekonomiku bude minimální, pokles HDP bude jen o 0,02 procenta. Skutečný dopad závisí do značné míry na poptávce a dostupnosti alternativních produktů.

Současná dynamika obchodu odráží širší trend: celosvětovému poklesu cel od 50. let 20. století stále více brání protekcionistická opatření z jiných zemí. Jürgen Matthes z Německého ekonomického institutu poukazuje na to, že od finanční krize 2008/2009 lze pozorovat nárůst protekcionismu. USA byly dříve považovány za průkopníka volného obchodu, ale za Trumpa se tento kurz náhle změnil. Historicky cla nejen chránila domácí trh, ale také generovala příjmy pro státy.

Globální obchodní vztahy a možné dopady

V globálním kontextu je třeba poznamenat, že cla jsou regulérním nástrojem obchodní politiky. Přestože Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) a její nástupce Světová obchodní organizace (WTO) prosazovaly snížení cel, cla jsou stále používána jako nátlakový prostředek při politických jednáních. Zatímco Trump používá cla jako strategický nástroj k tlaku na ostatní země, existují obavy, že by to mohlo vést k totální obchodní válce.

Příkladem mezinárodního napětí je oznámení Kanady o clech na americké produkty v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů. Čína na druhou stranu odpověděla prohlášením, že přijme „všechna nezbytná opatření“ k ochraně svých vlastních zájmů proti americkým clům. Situace zůstává napjatá a teprve se uvidí, jak se budou vyvíjet obchodní vztahy mezi dotčenými aktéry.

Napětí mezi cly a volným obchodem se netýká pouze společností a spotřebitelů, ale má také dalekosáhlé ekonomické důsledky. Ekonomové varují, že rostoucí cla by mohla zvýšit ceny pro spotřebitele a narušit složitost mezinárodních dodavatelských řetězců. Doufejme, že nadcházející jednání mezi Evropskou komisí a USA by mohla rozhodnout, zda dojde v celní situaci k eskalaci nebo k dohodě.