Bitva o vzácné zeminy: Nebezpečí pro průmysl Bádenska-Württemberska!

Bitva o vzácné zeminy: Nebezpečí pro průmysl Bádenska-Württemberska!

Vzácné zeminy jsou nezbytné v moderním průmyslu a hrají ústřední roli při výrobě mnoha technologií, zejména při výrobě laserů, mobilních telefonů, elektromobilů, ale i větrných turbín a solárních systémů. Dnes jsou na těchto surovinách silně závislé četné podniky v Bádensku-Württembersku, jako je Trumpf v Ditzingenu a Stöber Antriebstechnik v Pforzheimu. Čína je hlavním dodavatelem, protože tato země zpracovává více než 90 % celosvětově vyprodukovaných vzácných zemin a je zodpovědná za přibližně 60 % celosvětové těžby. Tato závislost je stále kritičtější, zejména v kontextu současného obchodního konfliktu mezi Čínou a USA, který má dopad i na evropský průmysl. Jak uvádí SWR, tento problém se bude řešit na nadcházejícím summitu G7 v Kanadě, kde se mnoho zemí obává budoucí dostupnosti vzácných zemin.

Termín „vzácné zeminy“ zahrnuje 17 kovových prvků, včetně ceru, lantanu, neodymu a yttria. Důležitá role těchto materiálů v průmyslu je nesporná, neboť jsou klíčové pro rozvoj moderních technologií. Například společnost Trumpf vyžaduje pro své laserové systémy laserové krystaly vyrobené ze vzácných zemin a společnost Stöber Antriebstechnik je závislá zejména na neodymu. Kvůli obchodnímu sporu již firmy jako Stöber zaznamenaly zpoždění dodávek, které by mohlo ohrozit jejich výrobní procesy. Podle Stöbera by úplné zastavení dodávky mohlo ohrozit až 30 % tržeb.

Vliv Číny a nové regulace

Čínská vláda vydala nová nařízení pro těžbu a využití vzácných zemin, která mají vstoupit v platnost 1. října 2024. Premiér Li Qiang podepsal dekret, který požaduje, aby zdroje patřily státu a společnosti, které je těží nebo zpracovávají, musí zavést systém sledovatelnosti. To přichází v souvislosti se zvýšenou poptávkou po vzácných zeminách, která by podle předpovědi mohla dále podporovat celosvětovou poptávku. Podle nových předpisů bude těžba také kontrolována s cílem šetrně využívat zdroje a minimalizovat dopady na životní prostředí, jako je tvorba toxických kalů.

Podle Tagesschau získává německý průmysl přibližně dvě třetiny svých vzácných zemin z Číny. Tato závislost s sebou nese i rizika, protože Čína již v roce 2022 zavedla omezení na vývoz dalších kritických surovin, jako je germanium a galium, které se primárně používají v čipovém průmyslu. Často se tak děje s odkazem na zájmy národní bezpečnosti.

Recyklace a výhled do budoucna

Dalším aspektem, který společnosti jako Stöber řeší, je potřeba zvýšit míru recyklace vzácných zemin. V současnosti je to poměrně málo a samotný proces recyklace je ekologicky škodlivý a časově náročný. Stöber vyzývá k úzké spolupráci mezi politikou, výzkumem a průmyslem s cílem vyvinout účinnější a udržitelnější řešení. Trumpf také sleduje „obousměrnou strategii“: Na jedné straně chce společnost udržovat stávající vztahy s Čínou a na druhé straně hledat alternativní maloobchodní řetězce, aby se ochránila před možnými budoucími úzkými hrdly dodávek.

Se summitem G7 a novými čínskými předpisy je budoucnost trhu se vzácnými zeminami ohrožena. Odborníci již varují, že pokud Čína zastaví vývoz, zásoby by mohly vydržet jen několik týdnů. Tlak na průmysl v Německu a Evropě roste, aby se zbavil této současné závislosti a vyvinul vlastní strategie k udržitelnému zabezpečení dostupnosti těchto klíčových surovin.