Ulm na užším výběru úložiště: riziko nebo příležitost pro region?

Ulm na užším výběru úložiště: riziko nebo příležitost pro region?

Dne 6. června 2025 se v Ulmu uskutečnila informační akce Spolkového úřadu pro bezpečnost nakládání s jaderným odpadem (BASE). Prezident BASE Christian Kühn zdůraznil důležitost této akce, která diskutovala o možnosti, že by Ulm mohl vstoupit do hry jako vhodné místo pro německé konečné úložiště radioaktivního odpadu. Kühn zdůraznil, že Ulm svým podložím z horniny Opalinus splňuje geologické požadavky na konečné úložiště. Cílem Spolkového úřadu je do konce roku 2027 výrazně snížit počet zvažovaných oblastí, i když podle Kühnova hodnocení by pro výstavbu definitivního skladovacího tunelu mohlo přicházet v úvahu pouze šest regionů.

Výběr místa pro konečné úložiště je součástí komplexního procesu, který má obyvatelstvo průběžně informovat. V minulosti se v regionu projevoval odpor ke konečnému úložišti, zejména ze strany starostů a ekologů. Očekává se, že oblast Bodamského jezera bude z vyhledávacího okna vyloučena. Seismická aktivita je považována za důležité vylučovací kritérium při hodnocení lokality, zatímco Bundestag má poslední slovo při hledání místa. Plánované fáze průzkumu lokality zahrnují nadzemní i podzemní zkoušky způsobilosti. Definitivní rozhodnutí o konečném umístění úložiště padne až v polovině století, cílem je kolem roku 2050.

Současný stav skladování jaderného odpadu

V současné době je v Německu uloženo přibližně 27 000 metrů krychlových vysoce radioaktivního jaderného odpadu, zejména v meziskladech. Provoz v jaderné elektrárně Gundremmingen byl ukončen na konci roku 2021, ale nebezpečný odpad zůstává naléhavým problémem. Zákon o výběru lokality z roku 2013 má zajistit větší transparentnost a vědeckost při hledání vhodných konečných umístění úložišť. Srovnání s ostatními zeměmi ukazuje, že Finsko a Švédsko jsou v tomto ohledu již výrazně pokročilejší.

Oblast kolem Ulmu však zůstala v provozu jako možné konečné úložiště, částečně díky přítomnosti opalinové hlíny. Uli Brenner a Petra Semet, členové „Fóra společně proti meziskladovacímu zařízení“, se aktivně zavázali k transparentnímu a vědecky podloženému hledání konečného skladovacího zařízení. Brenner už byl zcitlivělý přednáškou o důsledcích jaderné energetiky, Semet zásadně připouští možnost, že by v jeho regionu mohlo vzniknout konečné úložiště, pokud to vědecké studie prokážou. Oba však zdůrazňují, že k získání důvěry veřejnosti je zapotřebí více informací a diskusí.

Ekonomické úvahy

Zřízení úložiště v regionu by také potenciálně mohlo přinést ekonomické výhody, včetně vytváření pracovních míst a daňových příjmů. Nicméně myšlenka na bezpečnost a trvanlivost otočných kontejnerů uložených ve stávajících meziskladech, jako je to v Gundremmingenu, zůstává znepokojivým problémem. Povolení pro mezisklad v Gundremmingenu vyprší v roce 2046 a očekává se, že jaderný odpad bude potřeba až do 21. století.

Celkově rozhodnutí týkající se konečného skladovacího zařízení v Ulmu čelí mnoha výzvám a složitým obavám, a to jak ze strany obyvatelstva, tak ze strany politického rohu. Pravděpodobnost, že Ulm zůstane jedinou možností v Bádensku-Württembersku, bude dále osvětlena probíhajícím geologickým a bezpečnostním vyšetřováním. Předchozí koordinace a vývoj při hledání konečného úložiště ukazují, jak důležité je do tohoto procesu zapojit veřejnost hned od začátku.